domácí produkce

Naše kravičky
Na pastvě máme k vidění masné plemeno Limousine. Základní stav stáda jsou čtyři kusy krav a od roku 2017 k nim máme plemenného býka. K odkoupení nabízíme vždy pouze celá živá telátka, kterým je půl roku až rok. Jak s nimi nový majitel naloží – zda-li mladého býčka či jalovičku ustájí nebo jej upotřebí na maso, je čistě na něm.

Něco o plemeni Limousine:
Plemeno pochází z oblasti Limousin, původní skot byl až do první poloviny 20. století používán především k tahu. K práci byla vybírána zvířata velkého tělesného rámce, s pevným postojem a vynikajícím osvalením. Plemenná kniha byla založena v roce 1886. Od roku 1900 se limousin šlechtí ve směru na masný skot s vysokou jateční výtěžností, velkým podílem svaloviny a nízkým sklonem k tučnění.

Zvířata jsou nápadná výrazným osvalením především kýty, beder a plece. Plemeno je rohaté, ale v poslední době šlechtění směřuje ke zvyšování podílu geneticky bezrohých jedinců.
Limousinský skot se vyznačuje dobrou chodivostí, odolností proti počasí, dobrou plodností a dlouhověkostí. Porody jsou snadné. Vynikající je též pastevní schopnost a konverze objemných krmiv. Býci vybraní k plemenitbě dosahují denních přírůstků 1300 g, ve výkrmu nemají sklon k tučnění a jatečná výtěžnost je vysoká. V České republice se úspěšně používá k zušlechťování stád a k produkci kříženců (nejčastěji s českým strakatým skotem).
Zajímavostí je, že nástěnné malby skotu v Lascaux ve Francii se podobají dnešním limousinům.

Letos v roce 2019 jsme dostali darem jalovičku plemene Jersey. Předpokládáme tedy, že od roku 2022 u nás bude k odběru i domácí mléko a mléčné výrobky.

Včelí produkty

Od letošního roku zatím máme dvě včelstva. V příštím roce 2020 plánujeme rozšíření včelstev a nabídku domácího medu.

Něco ke včelám:

Včely jsou velmi užitečné k opylování různých plodin, které by bez jejich pomoci nebyli zdaleka tak produktivní.
Nejvíce práce mají včely v červnu a v červenci. Za tuto dobu musí nanosit zásobu medu na celý rok. Vedle této činnosti staví nové plásty a vychovávají další včely. Po 15. červenci už není v přírodě dost nektaru, takže by měl včelař začít včely dokrmovat, a to ze dvou důvodů: staré včely musejí zpracovat zásoby na zimu a matka klade vajíčka, ze kterých se vylíhne zimní generace včel. Omezení snůšky je pro včely jasným signálem k vyhánění trubců, kteří by už jen likvidovali zásoby.

 

Med je hustá sladká a lepkavá kapalina, vytvářená včelami (případně i jiným hmyzem) sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především nektaru z květů (med květový) a medovice (med medovicový), kterou vylučují například mšice. Sběrem a přetvořením medovice vzniká medovicový med.[2] Tmavost medovicového medu je způsobena barvivy obsaženými v míze lesních dřevin.

Pro včelstvo je med zásobou energeticky bohaté potravy. Během roku silné včelstvo vyrobí a z větší části i spotřebuje řádově stovky kg medu. Většina spotřeby probíhá v sezoně, na přečkání zimy včelstvu stačí přibližně 1 kg na měsíc.

Med má zvláštní chuť, pro kterou mu někteří lidé dávají přednost před cukrem a jinými sladidly. Má vhodné chemické vlastnosti pro pečení.

Kapalný med se nekazí, pokud v něm není nepřiměřené množství vody (nezralý med). Díky vysoké koncentraci cukrů ničí bakterie při procesu zvaném osmóza (vysává z buněk vodu a tím ničí jejich membrány). Pouze spory některých bakterií osmóze odolávají. V medu se nemohou uchytit ani kvasinky ze vzduchu, protože obsah vody je příliš nízký. Přírodní neupravený med má obsah vody asi 14–18 %. Je-li obsah vody pod 18 %, nemůže se v medu množit prakticky žádný organismus.

Při dlouhodobém skladování při pokojové (nebo vyšší) teplotě se může díky sedimentaci (usazování) cukrů na povrchu medu v nádobě vytvořit tenká řidší vrstvička, v níž se rozmnoží osmofilní druhy kvasinek (zkvášejí koncentrované roztoky cukrů – nad 50 %), které jsou v medu přirozeně obsaženy. Takové kvašení ovlivňuje především senzorické, nikoliv nutriční vlastnosti medu.

Med je „živý“ a proto je jeho vlastností, že krystalizuje – tuhne. Pokud se stane, stačí ho rozehřát v prostředí do 45 °C.

Propolis (méně často dluž, smoluňka, včelí tmel) je pryskyřičná látka příjemné aromatické vůně. Je produktem stavební činnosti včely medonosné ve včelstvu. Nabývá různých barevných odstínů od zelenožluté až k temně hnědé podle stáří a původu.

Surovinu k tvorbě propolisu sbírají včely na rostlinách produkujících pryskyřičné látky. Při zpracování mísí nasbíranou hmotu s výměšky hlavových žláz. Včely propolis využívají jako stavební a ochranný materiál. Propolisem vystýlají a vyztužují buňky plástů, zatmelují trhliny a otvory ve stěnách úlu, tmelením upravují velikost česna. Těla usmrcených vetřelců větších rozměrů, jako je myš nebo rejsek, nejsou včely schopny z úlu odstranit. Proto je pokryjí silnou vrstvou propolisu a takto zabrání jejich rozkladu. Všechny vnitřní stěny úlu resp. dutiny obývané včelami jsou potaženy souvislou tenkou vrstvou propolisu. Při vyšší teplotě se z takového nátěru uvolňují těkavé látky, které prosycují atmosféru úlu a působí antibakteriálně.

U nás je možné získat propolisovou mast či tinkturu.

mast kopřivová

Kopřivová mast velmi dobře léčí kožní onemocnění (akné, lupénku, ekzém, vyrážky, lupy ve vlasech), pomáhá při zánětech žil, křečových žilách a bércových vředech a dále bojuje proti revmatismu, bolestem zad a kloubů.

mast jitrocelová

Jitrocelová mast je univerzálním hojícím prostředkem. Je vhodná zejména k podpoře regenerace zanícených a špatně se hojících ran, na bolestivou pokožku v okolí bércových vředů, na jizvy. U dlouho ležících osob podporuje metabolizmus kůže v blízkosti proleženin a povrchových zánětů žil. Mast je vhodná k pravidelným masážím nohou při únavě a bolestech.

 

Základem všech našich mastí je lékařská vazelína.

 

Čistě domácí produkt z vlastního medu a ořechů z naší zahrady – bez konzervantů!