Včelaření se věnujeme od roku 2019 a od roku 2021 jsme zavedli relaxaci u včel tedy apiterapii.
Apiterapie obecně znamená ozdravné působení včelích produktů na lidský organismus.
Mimo včelích vibrací dopřáváme k relaxaci ovčelenou vodu, bylinný odvar z vlastní zahrádky, med a možnost nahlédnout do odborné a sebevzdělávací literatury.
Je možné u nás zakoupit přebytky medu, propolisové tinktury, propolisové masti nebo například námi vyrobenou svíčku ze včelího vosku. Samozřejmě dle aktuálních zásob.
Něco ke včelám:
Včely jsou velmi užitečné k opylování různých plodin, které by bez jejich pomoci nebyli zdaleka tak produktivní.
Nejvíce práce mají včely v červnu a v červenci. Za tuto dobu musí nanosit zásobu medu na celý rok. Vedle této činnosti staví nové plásty a vychovávají další včely. Po 15. červenci už není v přírodě dost nektaru, takže by měl včelař začít včely dokrmovat, a to ze dvou důvodů: staré včely musejí zpracovat zásoby na zimu a matka klade vajíčka, ze kterých se vylíhne zimní generace včel. Omezení snůšky je pro včely jasným signálem k vyhánění trubců, kteří by už jen likvidovali zásoby.
Med je hustá sladká a lepkavá kapalina, vytvářená včelami (případně i jiným hmyzem) sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především nektaru z květů (med květový) a medovice (med medovicový), kterou vylučují například mšice. Sběrem a přetvořením medovice vzniká medovicový med. Tmavost medovicového medu je způsobena barvivy obsaženými v míze lesních dřevin.
Pro včelstvo je med zásobou energeticky bohaté potravy. Během roku silné včelstvo vyrobí a z větší části i spotřebuje řádově stovky kg medu. Většina spotřeby probíhá v sezoně, na přečkání zimy včelstvu stačí přibližně 1 kg na měsíc. Med má zvláštní chuť, pro kterou mu někteří lidé dávají přednost před cukrem a jinými sladidly. Má vhodné chemické vlastnosti pro pečení.
Kapalný med se nekazí, pokud v něm není nepřiměřené množství vody (nezralý med). Díky vysoké koncentraci cukrů ničí bakterie při procesu zvaném osmóza (vysává z buněk vodu a tím ničí jejich membrány). Pouze spory některých bakterií osmóze odolávají. V medu se nemohou uchytit ani kvasinky ze vzduchu, protože obsah vody je příliš nízký. Přírodní neupravený med má obsah vody asi 14–18 %. Je-li obsah vody pod 18 %, nemůže se v medu množit prakticky žádný organismus.
Při dlouhodobém skladování při pokojové (nebo vyšší) teplotě se může díky sedimentaci (usazování) cukrů na povrchu medu v nádobě vytvořit tenká řidší vrstvička, v níž se rozmnoží osmofilní druhy kvasinek (zkvášejí koncentrované roztoky cukrů – nad 50 %), které jsou v medu přirozeně obsaženy. Takové kvašení ovlivňuje především senzorické, nikoliv nutriční vlastnosti medu.
Med je „živý“ a proto je jeho vlastností, že krystalizuje – tuhne. Pokud se stane, stačí ho rozehřát v prostředí do 45 °C.
Propolis (méně často dluž, smoluňka, včelí tmel) je pryskyřičná látka příjemné aromatické vůně. Je produktem stavební činnosti včely medonosné ve včelstvu. Nabývá různých barevných odstínů od zelenožluté až k temně hnědé podle stáří a původu.
Surovinu k tvorbě propolisu sbírají včely na rostlinách produkujících pryskyřičné látky. Při zpracování mísí nasbíranou hmotu s výměšky hlavových žláz. Včely propolis využívají jako stavební a ochranný materiál. Propolisem vystýlají a vyztužují buňky plástů, zatmelují trhliny a otvory ve stěnách úlu, tmelením upravují velikost česna. Těla usmrcených vetřelců větších rozměrů, jako je myš nebo rejsek, nejsou včely schopny z úlu odstranit. Proto je pokryjí silnou vrstvou propolisu a takto zabrání jejich rozkladu. Všechny vnitřní stěny úlu resp. dutiny obývané včelami jsou potaženy souvislou tenkou vrstvou propolisu. Při vyšší teplotě se z takového nátěru uvolňují těkavé látky, které prosycují atmosféru úlu a působí antibakteriálně.
